Jdi na obsah Jdi na menu
 


Alkoholismus - neřest nebo onemocnění?

1. 4. 2009

Alkoholismus - neřest nebo onemocnění?

Když jsem se nedávno zeptala jednoho člověka, jestli by mi mohl říci, co si představuje pod pojmem "neřest", řekl mi se zjevnou samozřejmostí, že jde o nevhodný způsob chování oproti běžným zvyklostem. Jeho definice se mi líbila. Nejenže výstižně vyjadřuje význam tohoto slova, ale navíc přesně popisuje to, co můžeme zvnějšku pozorovat u lidí, kteří se stali závislými na alkoholu. Proč jsem se začala zabývat právě tímto problémem? No prostě proto, že se s lidmi zápasícími se závislostí setkávám denně ve své praxi. A není to jen okolí, které se k nim staví někdy více, někdy méně s odsudkem, ale jsou to také oni sami, kteří ve svých očích ztrácí vlastní hodnotu a důstojnost.

Je až překvapivé, že právě lidé, kteří překročí práh léčebného zařízení a rozhodnou se s tímto problémem vypořádat, jsou okolím a také sami sebou vnímáni jako ne normální, ale jako odpadlíci společnosti. Nezdá se vám to také paradoxní? Zkuste si představit, jak vstupujete do jazykového kurzu angličtiny a sotva se to dozví vaše okolí, začne si šuškat: "Hele, to je nezdělanec! Všimli jste si? Neumí anglicky! A předstatve si, prý chodí do jazykovky! Chudáci jeho děti." A jak po první hodině angličtiny přijdete do společnosti, která o vaší jazykové neznalosti ví a jak se před vámi vynoří člověk a nahlas vás vyzve, jestli byste nemohli přeložit ostatním právě teď článek z angličtiny do češtiny? A jak celí v rozpacích s omluvou opouštíte místnost a u dveří zaslechnete: "Člověče, fakt neumí anglicky, no a asi fakt chodí do toho kurzu." Tak přesně s takovým postojem se setkává člověk, který se rozhodl léčit se.

Pohled na tzv. alkoholiky je v naší společnosti velmi příkrý, ačkoliv sám alkohol je vedle cigaret nejvíce tolerovanou drogou. Pití alkoholu máme v pozitivním smyslu většinou spojeno s dobrou náladou a bujarou společností. V negativním smyslu pak s opilostí, agresivitou a usouženými partnery či dětmi, zanedbanou hygienou. Jen málokdo si dovede představit, že pití alkoholu může mít hlubší kořeny . Že může vyjadřovat nebo rozmělňovat pocity člověka, který je hluboce nešťasný, nespokojený, prožívající jakousi vnitřní prázdnotu. Že pravidelné požívání alkoholu může být důsledkem stejného napětí nebo nespokojenosti, kterou zná velmi dobře například člověk trpící žaludečními vředy. Nesouhlasíte? Skutečně, je to tak. Jen vyjímečně jsem se setkala s člověkem, který by jásal nad tím, že se opíjí do němoty. Jásání z opilosti se totiž vytrácí společně s tzv. příležitostným nebo chcete-li společenským pitím. Pak už jsou to jenom trable. Spousta pocitů viny, ztráta sebeúcty, hodně vynaložené energie na nápravu důsledků. Bludný kruh, který se stále zmenšuje a nabízí stále méně prostoru pro osobní svobodu. Nedůvěřující partner, děti selhávající ve vlastním životě, vytrácející se přátelé. To že by člověka vedlo k dalšímu bezstarostnému pití? Někde jsem viděla slovo nemoc rozdělené na dvě části: ne - moc. A skutečně, i tak se dá pohlédnout na závislost. Člověk, který je závislý, není mocný zvládnout nevhodný způsob, kterým řeší své osobní problémy.

Autor: PhDr. Zdeňka Košatecká

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář