Jdi na obsah Jdi na menu
 


Neuroekonomie

 

- je to jakési spojení zkoumání mozku a experimentálního ekonomického výzkumu. Na curyšské univezitě se tomuto problému věnuje ekonom Ernst Fehr.

Vědci se snaží odhalit co se odehrává v lidském mozku. když člověk činí ekonomická rozhodnutí. Mezi základními otázkami, kterými se v Curychu zabývají jsou i věci jako: Jak si lidé vzájemně důvěřují, kdy spolu spolupracují, jaké okolnosti je vedou k tomu, aby porušili sociální normy a další. Výsledek asi dvacetiletého zkoumání je přrekvapivý: lidé se často nechovají tak, jak se vědci dosud domnívali. Vědci očekávali, že spotřebitelé jednají velmi racionálně a řídí se užitkem. Zjistili však, že v mnoha případech lidé přijímají rozhodnutí, která přímo odporují jejich zájmům!

Nyní ekonomové doufají, že díky spolupráci s "neurovědci" budou schopni pochopit, proč se lidé v reálných ekonomických situacích často nechovají ani racionálně, ani egoisticky. "Zkoumáme biologické základy lidského sociálního chování," vysvětluje Fehr.

Pro ekonomii znamená tento výzkum opravdovou revoluci, protože analýza lidského rozhodování je sice základem ekonomie odjakživa, jak ale k rozhodování doopravdy dochází ekonomové zatím nevěděli. Lidský mozek pro ně byl v tomto smyslu dosud jakousi "černou skříňkou".

Co už se ví?

(1) Už se ví, že při ekonomickém rozhodování se v mozku odehrává souboj mezi jeho různými částmi. Jinými slovy, že "oddíl", který se stará o emoce zápolí s oblastí, která se stará o logiku. Obě oblasti mozku přitom stejnou ekonomickou situaci posuzují a řeší zcela odlišně. Tento fenomén vysvětluje, proč lidé často tíhnou k rozporuplným rozhodnutím.

Pokud dáme člověku na výběr, zda si vezme 10 eur dnes nebo 11 eur zítra, rozhodne se s velkou pravděpodobností pro 10 eur dnes. Pokud bude mít volbu mezi 10 eury za rok či 11 eury za rok plus jeden den, zvolí sumu vyšší. Proč?

Při rozhodnutích v krátkodobém časovém horizontu je aktivován především limbický systém, kterému vědci přisuzují emoce a pudové chování. U rozhodování v delším časovém horizontu je naopak aktivní tak zvaný prefrontální kortex, kde sídlí rozum.

(2) Zabrat dal vědcům také tak zvaný "fenomén altruistického trestání", kdy testované osoby trestaly ostatní za nekooperativní chování, a to i v případě, že to pro ně znamenalo náklady a nepřinášelo žádný zisk (viz Slovácko sa súdí). Takové chování prý má biologický původ. Když se lidé mají rozhodnout, zda potrestají nefér chování nebo ne, je v mozku zaktivována důležitá oblast systému odměňování. Při trestání společníka podle vědců lidé očividně pociťují uspokojení či zadostiučinění.

Jaký to vše má přínos pro ekonomii?

Je nepravděpodobné, že by neuroekonomika v dohledné době proměnila celou ekonomickou vědu, protože se zatím jedná jenom o základní výzkum. Na druhé straně se ale jedná o víc, než o módní trend.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA