Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kříž

5. 2. 2009

A.W.Tozer: Kříž

Kéž se mi nestane, abych se chlubil, leda křížem našeho Pána Ježíše Krista, skrze nějž je pro mne svět ukřižován a já pro svět. (Gal 6,14)

Kříž, na kterém zemřel Ježíš, se stal též křížem, kde zemřel jeho apoštol. Ztráta, odmítnutí, pohana patří ke Kristu stejně jako k těm, kteří jsou vpravdě jeho. Kříž, jenž je zachraňuje, je také zabíjí, a vše, kde toto chybí, je pseudovíra, a ne pravá víra. Co k tomu však dodat, když velká většina našich evangelikálních vůdců nežije jako ukřižovaní, nýbrž jako ti, kdo přijímají svět dle vlastních měřítek - odmítajíce jen jeho hrubé prvky? Jak můžeme pohlédnout do tváře tomu, který byl ukřižován a zabit, když vidíme, jak jsou jeho následovníci přijímáni a chváleni? A přece kážou kříž a hlasitě se ohražují, že jsou pravými věřícími. Jsou zde tedy dva kříže? Měl Pavel na mysli jednu věc, a oni druhou? Obávám se, že je to tak, že jsou tu dva kříže, starý a nový.

Jsa si vědom vlastních hlubokých nedostatků, budu mluvit s láskou o všech, kdo na sebe berou ono drahé jméno, jímž jsme my křesťané nazýváni. Ale vidím-li správně, kříž populárních evangelikálů není křížem Nového zákona. Je to spíše zářivá ozdoba na prsou sebejistého a tělesného křesťanství, jehož ruce jsou vskutku Ábelovy, ale hlas Kainův. Starý kříž zabíjel lidi; ten nový je baví. Starý kříž odsoudil; nový je jim hrou. Starý kříž zničil doufání v těle; nový je k tomu povzbuzuje. Starý kříž přinesl slzy a krev; nový přináší smích. Tělo s úsměvem a sebejistotou káže a zpívá o kříži; před křížem se sklání a ukazuje na něj s pečlivě hranou teatrálností - ale na tomto kříži nechce zemřít a jeho pohanění tvrdošíjně odmítá nést.

Dobře vím, kolik lahodně znějících námitek může být vzneseno na podporu nového kříže. Nezískává nový kříž obrácené, nečiní z mnohých následovníky, a je tak úspěšnější, pokud jde o čísla? Neměli bychom se přizpůsobit měnícím se časům? Copak jsme neslyšeli slogan "nové časy, nové způsoby?" A kdo jiný, než někdo velmi starý a konzervativní, by trval na smrti jako dané cestě k životu? Ale kdo se dnes zajímá o ´temný mysticismus´, který své tělo odsuzuje na kříž, a považuje pokoru, jež sebe za nic nemá, za ctnost, která má být praktikována moderními křesťany? Takové, a ještě mnohem lehkomyslnější námitky jsou vznášeny, aby dodaly zdání moudrosti prázdnému a bezvýznamnému kříži populárního křesťanství.

Bezpochyby jsou zde mnozí, jejichž oči jsou otevřeny k tragédii našich časů, ale proč jsou zticha, když je jejich svědectví tak bolestně třeba? V Kristově jménu lidé vyprázdnili Kristův kříž. "Slyším halas rozpustilých písní". Lidé si rydlem zpracovali zlatý kříž, a před ním se posadili, aby jedli, pili a povstali ke hrám. Ve svém zaslepení nahradili práci vlastních rukou za dílo Boží moci. Možná, že je dnes naší největší potřebou příchod proroka, který na úpatí hory rozbije kamenné desky a zavolá Církev k pokání nebo soudu.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA