Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kdo střeží přední dveře tvého domu

9. 2. 2009

Kdo střeží přední dveře tvého domu
(Who is Guarding the Front Door of Your House)


Textový soubor + Czech Sermon Index + Chapel + Subscribe + Copyright + Cover Letter

By David Wilkerson
7. února 2000
__________

Dnešní americké děti jsou ztracenou generací. Žádná jiná generace v historii nebyla tolik zamořena sexem, drogami, alkoholem, chtivostí a vraždami v tak mladém věku. Ptám se, kdo to zavinil?

Každý ví, že se stalo cosi strašného v našich národních školách. Kriminalita a násilí se staly tak běžnými, že mnoho školních budov je nyní vybaveno detektory kovů. Kluci ze sedmé třídy jsou schopni si obstarat zbraně a skolit své spolužáky bez jakékoliv lítosti.

Náš samotný vzdělávací systém se stal špatným a překrouceným. Učitelé uvádějí žáky do ateizmu, evoluce, homosexuálního životního stylu, shovívavého sexuálního postoje, protináboženské bigotnosti. Učitelé nemohou umístit Bibli na katedru – ale mohou vystavovat literaturu, jejichž témata sahají od komunizmu až po pornografii.

Už od doby, kdy náš právní systém vyloučil Boha z našich škol, převzal jejich vedení Satan. Přesto jsem přesvědčen, že to není náš zkorumpovaný školský systém, co ničí naše děti.

Celá naše společnost zakouší morální kolaps. Kulturní programy a umělecké výstavy se staly odporně špinavé a vulgární, rouhavost činí samozřejmostí. Dokonce vážení čelní představitelé ve vládě a na obchodních místech mluví svobodně jazykem z ulice. Rouhají se Bohu a proklínají Božím jménem, aniž o tom přemýšlejí.

Americký morální kolaps přišel tak náhle, dokonce liberální ateisté připouštějí, že se naše základy hroutí. Přesto to není naše zkorumpovaná společnost, co odsuzuje naše děti k zániku.

Veškeré sdělovací prostředky dnes vypadají, že jsou řízeny démony. MTV je ďáblova soukromá síť se samotným ďáblem v čele. Hudební videa nejsou nic víc než hnusná pornografie s bezbožnými, demoralizujícími texty.

Musíš si říkat, jaký druh démonicky obsazených myslí by mohl cpát takovou zvrhlost na celou generaci mladých. Prodavači této pekelné špíny mají zřejmě své vlastní životy v troskách a teď se soustředí jen na to, aby zruinovali další generaci. Přesto ani hříšná hudební scéna není zodpovědná za zničení našich mladých lidí.

Také v reklamě prodává sex všechno. Žádné sexuální chování není považováno za hříšné. Všechno je dovoleno, takže s každou uplynulou hodinou klesá Amerika hlouběji do smilstva. A to všechno je podporováno sdělovacími prostředky v tajné dohodě s pekelnou mocí. Přestože jsou reklamní společnosti tak špatné, nezavinily zničení naší mládeže.

Možná uvažuješ o vlivu mrtvých, kompromitujících církví, které přinášejí světskou špínu do Božího domu. Mnoho pastorů dnes rutinně zapírá existenci nebe, pekla a narození z panny. Jejich sbory se staly prázdnými mušlemi, mají formu zbožnosti, ale žádnou moc. A jejich bohoslužby se staly tak uhlazené, že mladí odešli v procesích. Mladí lidé odcházejí a myslí si, že křesťanství je pro jejich životy zcela bezvýznamné.

Mnoho vedoucích chval nahradilo chvalozpěvy rockovou muzikou stylu MTV, která zmiňuje Ježíše pouze náhodně. Místo obětí svatého uctívaní uvádějí sbory na jeviště tělesné rámusení punk-rockových koncertů, na nichž hroziví, tetovaní členové skupiny s těly propíchanými piercingem divoce krouží a znesvěcují Boží dům hudbou plnou rozzlobené vzpoury.

Přesto jak světská a zkompromitovaná je církev, není tou prvotní mocí, která ničí naše děti.

Mnoho rodičů včetně křesťanů viní všechny tyto věci za ztrátu svých dětí. Když jejich děti zbloudí, dostanou se na scestí, a obracejí se k drogám nebo alkoholu, tak se tito rodiče vztekají na školu, na vládu, na sdělovací prostředky, na církev, na vrstevníky svých dětí. Někteří nakonec přemístí své děti z veřejných škol a zapíší je do křesťanských škol. Ale příliš často vzpoura jejich dětí ještě vzroste.

Dokonce nevěřící rodiče činí totéž se svými dětmi. Nechtějí mít nic společného s náboženstvím – přesto posílají své děti do nedělní školy a doufají, že jim zde postupně vštípí pozitivní zásady. Očekávají, že učitelé v pouhé jedné hodině týdně kouzelně přemění jejich mladé rebely v anděly. Ale když se to nestane, viní tito rodiče církev za zmatek, který jejich děti dosud přinášejí domů.


Kdo nese vinu za ztrátu našich dětí?


Všechny vlivy, které jsem jmenoval, mají svou část na rozpadu osobnosti našich dětí. Ale ani škola, ani kultura, ani sdělovací prostředky, špatná hudba ani odpadlá církev samy o sobě nezpůsobily všechnu zkázu. Pravdou je, že zodpovědnost za tuto generaci mladých zůstává v první řadě na rodičích. Domov je místo, kde je zaseto nejvíce semen vzpoury a špatnosti.

Musím se zeptat rodičů: Víte, kde jsou vaše děti, zatímco vy běháte kolem a hledáte požehnání? Opouštíte své děti během jejich vývoje? Možná svědčíte o tom, jak vás Bůh změnil a obnovil – ale je-li váš domov v nepořádku, děti stále vykazují znaky vzpoury, pak jste minuli Boží nejlepší.

Dal vám čerstvý Boží dotek obnovené břemeno za vaše děti? Pokud ne, jak můžete sedět v Božím domě a sobecky se radovat z Jeho přítomnosti a pak jít domů a nestarat se o temnotu ve vašem domově?

Prosím, nechápejte mě špatně – já nesnižuji význam probuzeneckých shromáždění nebo manifestací Ducha. Zažívám pravé duchovní probuzení a Duch svatý mě burcuje. Jako služebník evangelia vím, že Duch se projevuje v našem těle, aby zlomil naší pýchu, zjevil naši duchovní lhostejnost a obnovil našeho ducha. Ani nedávám vinu za každou vzpouru mladých rodičům. Existují další důvody jejich světáctví.

Nyní vám dám definici pravého probuzení: Probuzení nastává, když jsou zdi a vrata střežící Boží dům obnoveny. A tyto zdi zahrnují dveře každého křesťanského domu. Dovolte, abych to vysvětlil.


Kniha Nehemiáš nabízí živý obraz, co se stane církvi v čase zkázy a odpadlictví


Když se Nehemiáš a 43 tisíc židovských vlastenců vrátili do Jeruzaléma, našli město ležící v úplných troskách. Zdi byly strženy a brány přemístěny, takže obyvatelé neměli žádnou ochranu proti svým nepřátelům. A celé průvody protivníků plundrovaly město, jak se jim zachtělo: Sanbalatští, Amoniatší, zločinci, zloději.

Tito nepřátelé zde měli naprostou nadvládu, protože Izraelci upadli do špatnosti a neposlušnosti Božího slova. Nehemiáš psal: „…pro naše hříchy, a oniť i nad těly našimi se potřásají, i nad hovady našimi podle vůle své, tak že jsme u veliké úzkosti“ (Nehemiáš 9:37).

Jeruzalém zde je modelem církve Ježíše Krista dnes. Tak jako Izraelité, jsou mnozí křesťané pod úplnou nadvládou hříchu. A nepravost v Božím domě přinesla trápení a otroctví, které se šíří jako jed celým Kristovým tělem.

Jak se to stalo? Hradby pravdy byly svrženy – ochranné hradby, které jsou vztyčené, pokud věřící stojí na Božím slově. Pro náš hřích a kompromis tyto ochranné brány padly a zanechaly zástupy křesťanů otevřené pro satanskou moc.

A přece je zde Nehemiáš jako Boží plán obnovení. Tento muž věděl jedno: aby se zde mohlo konat jakékoliv pravé obrození, musí zde být bezpečná, ochranná zeď pravdy, která bude obklopovat Boží lid.

Myslíte, že Nehemiáš vkročil do města, kterému chyběly zdi, a volal po probuzení nadpřirozených manifestací zjevení ducha? Ne. Jediná manifestace, která byla po Nehemiášově příchodu vidět, byli muži a ženy s krumpáči a lopatami ve svých rukou. Tvrdě pracovali na přestavbě městských zdí a obnovení jeho bran. A Nehemiáš to všechno řídil.

Tato práce obnovy začala ve chvíli, kdy na sebe Nehemiáš vzal Pánovo břemeno za trosky v Jeho domě. Když Nehemiáš viděl, že je Boží lid ztrápen žalem a výčitkami, padl na svá kolena a plakal: „…i zeď Jeruzalémská rozbořena jest, a brány jeho ohněm zkaženy“ (Nehemiáš 1:3).

Co dalšího udělal Nehemiáš? Postil se a modlil dnem i nocí vyznávaje hříchy Izraele. „Kterážto slova, když jsem uslyšel, sedna plakal jsem a kvílil za několik dní, a postil jsem se, i modlil před Bohem nebeským“ (verš 4).

To je začátek pravého probuzení – když společnost zbožného Nehemiáše na sebe vezme Pánovo břemeno za církev lapenou v pasti hříchu. Tato zbožná společnost se postí a modlí, úpěnlivě žádá Boha, aby začal obnovovat zdi a brány, které ochrání Jeho lid před každým nepřítelem.


Když byly jednou zdi Jeruzaléma znovu postaveny a jeho brány ustanoveny, byli pro každý dům určeni vrátní a hlídači


Zdi a brány nejsou dobré bez vrátného, který ví, co je a co není uvnitř dovoleno. Nehemiáš říká: „A když byla dostavena zeď, a zavěsil jsem vrata, a ustanoveni byli vrátní i zpěváci i Levítové“ (Nehemiáš 7:1).

Všimněte si, že tito vrátní nebyli přísně kněží. Byli to světští lidé – hudebníci, vrátní, lidé ze všech společenských vrstev. A bylo jim přikázáno: „Nechť nebývají otvírány brány Jeruzalémské, až obejde slunce, a když ti, jenž tu stávají, zavrou brány, vy ohledejte“ (verš 3).

Bůh říká svému lidu: „Můj dům bude místem světla a žádná temnota v něm nebude dovolena. Ať každý a všechno, co sem vchází, je jako otevřená kniha, vystavený světlu mého slova.“

Nedávno jsem se dozvěděl tragický příběh, v němž byl zapleten služebník velkého sboru. Tento muž, ve svém okolí velmi dobře známý, byl přistižen při cizoložství a zneužívání peněz ze sborového fondu. Někteří zbožní pastoři v té oblasti tím byli znepokojeni a obrátili se na starší ze sboru zmíněného služebníka. Navrhli jim, aby byl na šest měsíců vyloučen ze sboru. Potom jim nabídli, že se kolem něho shromáždí, aby mu poskytli podporu, vedli ho ke kázni, sloužili mu k obnově – vše podle Bible.

Ale starší sboru nabídku odmítli. Místo toho se rozhodli, že podrží svého služebníka bez jakéhokoliv potrestání. Řekli pastorům: „Nechceme přijít o jeho kázání. Je to takový výmluvný řečník. A kromě toho, on je hluboko uvnitř opravdu dobrý člověk, skutečný kámoš v církvi. Víte, všichni máme nějaké slabosti.“

Žena ve shromáždění souhlasila se slovy: „Je mi jedno, co náš pastor udělal. Jeho kázání jsou jediný způsob, jak mohu přimět svého nespaseného manžela, aby se mnou chodil do církve. Hlasuji pro to, aby zůstal.“

Všichni tito lidé měli od Boha jasné pověření, aby plnili povinnost vrátného. Ale oni odmítli zavřít svá vrata před temností. Je smutné, že si dovolili být uplaceni poutem k člověku.

Říkám každému staršímu, který čte toto poselství, včetně starších Times Square Church: Nikdy si nesmíš dovolit být slepý k Božímu slovu pro svůj blízký vztah k jakémukoliv služebníkovi. Byl jsi Bohem ustanoven, abys byl hlídačem u dveří Jeho domu. A jestliže kdokoliv přijde do tvé církve s evangeliem, které není podle Bible, je tvou povinností říci tomu kazateli s láskou, že nemá pravdu.

Nezastávám se starších, kteří jsou pánovití a ovládají. Sám jsem kdysi zažil hrůzu, kdy jsem byl urážen takovou skupinou v době své první pastorace. Lakomí starší v této církvi vyštvali každého pastora, kterého měli v předcházejících třiceti letech.

Bylo mi pouze 19 let, když jsem se stal pastorem tohoto sboru, a každý devatenáctiletý dělá chyby. Ale jednoho dne si mě čtyři starší zavolali stranou, posadili mě v místnosti a obvinili mě, že jsem diktátor. Pokračovali stále dál ve svých obviněních a nenechali mě říct ani slovo. Byl to nejhorší zážitek mého mladého života.

Když skončili, zmohl jsem se na jediné: „Boží slovo říká, abyste se nedotýkali jeho pomazaného. Takže, jestli věříte, že mě Bůh pomazal, abych byl pastorem této církve, pak neděláte dobře, když mě takto obviňujete. Zanechám vás Božímu soudu.“ Vážně, všichni čtyři potom museli snášet Pánův soud.

Jako vrátní máme střežit dveře Božího domu v pokoře – skrze půst, modlitbu a věrný (milující) zájem projevený Boží bázní.


Nehemiáš řekl: „A tak postavil jsem stráž z obyvatelů Jeruzalémských, každého v stráži jeho, a každého naproti domu jeho“ (Nehemiáš 7:3)


Podle Nehemiáše byli strážní postaveni nejen k branám svatého města, ale také ke každému domu. Zkrátka vedoucí každé domácnosti – tj. rodiče – byli zodpovědní za všechno, co přišlo do jejich domu.

Boží poselství je jasné jako křišťál: Otcové a matky, jste pověřeni hlídat svůj dům před každým démonickým nepřítelem, který se pokusí vstoupit. To znamená, že jste zodpovědní za každou knihu, každou nahrávku, každého kamaráda, kterého si vaše dítě přivede domů. Jste také zodpovědní za všechny vlivy uvnitř svého domu, jako je televize, video nebo Internet.

Upřímně věřím, že dnešní rodiče potřebují mnohem víc moudrosti a rozpoznání než kdykoli v minulosti. Satan používá proti Božímu lidu mnohem více zlých výmyslů a lstivých přestrojení. A jedině skrze vytrvalou každodenní modlitbu a ponoření se do Božího slova budeme mít moc ochránit proti němu své domovy.

Než budu pokračovat, chtěl bych povzbudit všechny svobodné rodiče: Bůh ví o tvé snaze být jak otcem tak matkou svým dětem. Jeho úkol pro tebe zůstává stejný: Jsi ustanoven strážným nad svým domem. Nemůžeš čekat, že přijde kamarád (druh nebo družka) a udělá práci za tebe. Pán zaslibuje, že ti poskytne všechnu milost a sílu, pokud se ve svém domě postavíš na Jeho slovo.

Když přemýšlím o dvou chlapcích v Coloradu, kteří zabili své spolužáky a sami sebe, říkám si: Kde byli jejich rodiče? Tito chlapci si vyrobili trubkovou bombu v garáži svých rodičů. A jejich pokoje byly plné stop, které ukazovaly, co měli za lubem: nenáviděný materiál, výhružné poznámky, černé kabáty a klobouky. Cožpak je jejich otcové příležitostně nekontrolovali? Cožpak jejich matky nikdy nevstoupily dovnitř, aby pokoj uklidily a všimly si vší démonické výstroje? Jejich dveře očividně nikdo nehlídal.

Kdykoli dnes vidím teenagery s propíchnutými jazyky, démonickými symboly a vlasy, které trčí jako hřebíky, zaznamenávám to všechno jako pouhé příznaky. Takové děti vlastně vykřikují: „Mami, tati, zanedbáváte mne. Jste příliš zaneprázdněni – ani jste si nevšimli, že existuji.“

Jednoho dne budeme stát všichni před soudnou stolicí a zodpovídat se Bohu, jak jsme vychovali své děti. A v ten okamžik nebude moci nikdo z nás přednést omluvu nebo dávat vinu někomu jinému. Proto dnes musíme zkusit sami sebe: Vychovali jsme své děti v bázni a Božím napomínání? Předvedli jsme jim život lásky a úcty k Bohu?

Pamatuji se, jak jsem si jako chlapec hrál venku a slyšel svou matku, která se za mě modlila ve třetím poschodí našeho domu. Její příklad zůstal živý v mé paměti. Později, když jsme s Gwen vychovávali naše děti, dělali jsme totéž, modlili jsme se za naše děti podle Přísloví: „Pane, učiň naše syny jako duby podél vod života. A učiň naše dcery jako vyleštěné kameny ve svém paláci. Uchovej je všechny od úkladů toho zlého.“

Každý křesťanský rodič má velké naděje ohledně svého dítěte. Vidím to pravidelně v našem shromáždění, jak rodiče přinášejí své děti dopředu, aby je odevzdali Bohu. Náš sbor pastýřů se modlí za Boží lásku a ochranu pro tyto maličké. Potom je mažeme olejem a prosíme Ducha svatého, aby kolem nich postavil ohnivou zeď.

Ale občas, nemohu si pomoct a ptám se: Kolik těchto vzácných dětí skončí ve spárech ďábla – na drogách, jako zločinci – protože jejich otec nebo matka se nestarali o duchovní atmosféru ve svém domě? Skončí v troskách, protože jejich rodiče byli ponořeni do svých vlastních problémů, nikdy jim nevěnovali pozornost ani řádnou výchovu?

Možná jsi rodič, který je zraněn, protože jeho dospělý syn nebo dcera již neslouží Pánu. Možná máš zlomené srdce, protože je tvé dítě chyceno v drogách nebo alkoholu. Vidíš, že tvé kdysi jemné dítě se stává zahořklým, tvrdým, ztraceným.

Toto poselství tě nemíní odsuzovat. Nikdo nemůže vzít zpět jeho nebo její minulost. Ale zeptám se tě jednu otázku. Když se díváš zpět na svá rodičovská léta, zeptej se sám sebe: Byl jsi opravdový hlídač svého domu? Koupal jsi své děti v každodenní modlitbě? Nebo jsi byl příliš zaneprázdněn? Dovolil jsi, aby tě tvé děti doháněly k obavám a strachu?

To všechno je teď minulost. Přesto tu zbývá něco, co můžeš udělat: Jsi stále povolán jako strážný, aby ses vytrvale modlil za spasení svého dítěte. Je pravdou, že v dnešní modlitbě můžeš napravit, cos promeškal v minulých letech. Stále můžeš hledat Boží tvář, koupat svého milovaného v modlitbě a volat k Duchu svatému, aby ho usvědčil a dovedl ke kříži.

Nicméně tě musím varovat – jestliže tvé děti odpadly nebo jsou nespasené, nesmíš jim kázat. Prostě se za ně modli. Nemůžeš nikoho nahnat sekýrováním do nebeského království. Odevzdanost za odevzdaností mi říká: „V mých uších stále zvoní křik mé matky, mohl jsem ji slyšet celou cestu kolem bloku.“

Opravdová moc není v pozvedání tvého hlasu, protože veškerá moc zůstává v Duchu svatém. Proto buď zmocněn svou úctou k Božímu slovu. Když někdo projde předními dveřmi, okamžitě, bez jakéhokoliv slova, pocítí Boží autoritu ve tvém domě. A dokud tvé děti nedospějí, jsi pověřeným strážným, který má autoritu stanovit všechna pravidla.

Písmo jasně říká, že když vychováš své děti v autoritě Božího slova, nikdy později nesejdou z cesty, pro kterou byly vycvičeny. Mohou na chvíli změnit směr, dokonce na roky – ale nakonec je to zavede zpět k pravdě.


Bible nabízí slovo naděje všem rodičům, kteří jsou zarmouceni odpadnutím svých dětí


Zde je smluvní zaslíbení, které by se měl každý rodič naučit zpaměti. Platí jak pro ztracené děti, tak pro ty, které jsou dosud ve vaší péči:

„A však nyní slyš, Jákobe, služebníče můj, a Izraeli, kteréhož jsem vyvolil. Toto dí Hospodin, kterýž tě učinil, a sformoval hned od života matky, a spomáhá tobě: Neboj se, služebníče můj, Jákobe, a upřímý, kteréhož jsem vyvolil.“

„Nebo vyleji vody na žíznivého, a potoky na vyprahlost, vyleji Ducha svého na símě tvé, a požehnání své na potomky tvé. I porostou jako mezi bylinami, jako vrbí vedle tekutých vod.“ (Izaiáš 44:1–4).

Toto slovo zaslíbení pro Izrael je míněno i dnes pro nás. Jeho slova útěchy jsou dána všem, kteří byli vyvoleni (viz verš 1) – to znamená všechny, kdo jsou v Kristu.

Pán k nám začíná mluvit ve verších 1–2: „Já jsem Hospodin, který tě učinil, a já znám tvou bolest. Já ti teď pomohu. Neboj se.“ Slovo „upřímý“ v tomto verši znamená spravedlivého. Jinými slovy Bůh činí tato zaslíbení svým spravedlivým – slavná, závazná, smluvní zaslíbení. Tato zaslíbení jsou:

  • Bůh opatří vodu, aby uhasil naši žízeň: „Nebo vyleji vody na žíznivého, a potoky na vyprahlou zem“ (verš 3). Přinesl ti Bůh své slovo, které uhasí žízeň? Přišel k tobě ve tvé vyprahlosti a zaplavil tě svým Duchem svatým? Piješ ryzí vodu Jeho slova?

Jestliže ano, jsi připraven nárokovat další smluvní zaslíbení:

  • „Vyleji Ducha svého na símě tvé, a požehnání své na potomky tvé. I porostou jako mezi bylinami, jako vrbí vedle tekutých vod“ (verše 3–4).

Jak můžeš vědět, vrby rostou rychle a do výšky a jsou široko rozvětvené. Často je vidíš, jak rostou u potoků nebo vedle vodních ploch. Bůh zde říká: „Protože jsi můj vyvolený, vyliji svého Ducha na tvé děti. A já způsobím, že porostou vysoko a mocně v Pánu.“

Jestliže čteš znovu a znovu tyto verše, naléhám na tebe, abys do nich dosadil jméno svého ztraceného dítěte. Žádej pro sebe Boží zaslíbení v modlitbě: „Pane, řekl jsi, že vyliješ svého Ducha na mé dítě. Požehnej teď mého syna Michala. Vylij svého Ducha na mou malou Zuzanu. Učiň, aby oba žíznili po tvé živé vodě.“

  • A nakonec Bůh říká, že tvé děti budou svědčit: „Hospodinův já jsem“ (verš 5). Jak neuvěřitelné zaslíbení.

Přesto nejsou tato zaslíbení pro každého, kdo pouze říká: „Já jsem Kristův.“ Jsou pouze pro hladové, žíznivé rodiče – ty, kteří denně pijí z Božího slova, pravidelně se modlí, žádají, aby Duch svatý na ně vylil svou moc a přítomnost.

Jestliže tohle popisuje tebe, pak se dožaduj Božích zaslíbení. Prohlašuj je za své, a ve svých přímluvách trvej na tom, aby je Bůh dodržel. Potom koupej svou rodinu v modlitbě – a sleduj, jak nepřítel uteče.

---
Použité s povolením, které je uznané společností World Challenge, P. O. Box 260, Lindale, TX 75771, USA.

Times Square Church Information | New Reader Information

Multilingual Site

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA