Boží ekonomie a Boží dispenzace
Boží ekonomie a Boží dispenzace Boží ekonomie – Boží správní uspořádání Ekonomie je zdomácnělé slovo z řeckého oikonomia. Je to domácí řád, správa domácnosti. V 1. epištole Timoteovi 1,4 je toto slovo použito pro uspořádání, plán, správu či vedení. Ve Starém zákoně potřeboval faraonův dům vedení či uspořádání, a Josef byl dosazen do funkce, ve které se měl o toto uspořádání starat. Jeho hlavním úkolem bylo zabezpečit přísun hodnotné potravy hladovým (Gn 41,33-41.54-57), a tento přísun byl určitým druhem rozdílení. Správa faraonova domu byla ekonomií prováděnou s cílem rozdílet lidem bohatství. V Novém zákoně používá toto slovo hlavně Pavel. Stejné slovo však používá Pán Ježíš v Lukášovi 16,2-4, když hovoří o správci a jeho správcovství. Josef byl faraonovým správcem a jeho úkolem bylo správcovství. Jeho povinností, správcovstvím, bylo rozdílet bohatou potravu z majetku faraona, aby nakrmil ty, kteří hladověli. Boží dispenzace V epištole Efezským nám Pavel říká, že jej Bůh určil za správce, a tak jej pověřil úkolem, povinností, která se nazývá správcovstvím (3,2). V řečtině je slovo označující správcovství stejné jako slovo pro dispenzaci. To, zda se překládá jako správcovství nebo dispenzace, závisí na kontextu. V epištole Efezským 3,2 Pavel říká, že mu Bůh dal správu Boží milosti. Totéž řecké slovo, oikonomia, pak nalézáme ve verších 1,10 a 3,9, kde se zdá vhodnějším překládat je jako dispenzace. Slovo „ekonomie“ označuje především plán, správu, řízení při rozdílení vlastního bohatství druhým. Pavel usuzoval, že Bůh má velkou rodinu, kterou musí zaopatřovat svým bohatstvím. V epištole Efezským 3,8 říká, že jej Bůh pověřil, aby kázal, vysluhoval, šířil neboli rozdílel nevystižitelné Kristovo bohatství. Toto bohatství se nachází v Boží domácnosti. Bůh má zásobárnu nevystižitelného Kristova bohatství a ustanovil apoštoly (Petra, Jana, Jakuba a Pavla), aby jako správci toto bohatství udíleli všemu vyvolenému Božímu lidu. Správa je totéž co rozdílení. Josef vykonával správu tím, že rozdílel potravu. Jeho povinností, jeho úřadem, jeho úkolem, bylo šířit potravu potřebným. Toto šíření bylo rozdílením. Někteří učitelé tvrdí, že v Bibli je sedm dispenzací (období). Ve Starém zákoně je to dispenzace nevinnosti, svědomí, lidské vlády, zaslíbení a zákona. V Novém zákoně pak je to dispenzace milosti v tomto věku a dispenzace království v přicházejícím věku. V těchto sedmi dispenzacích prý Bůh zachází s lidmi sedmi různými způsoby. Může to být správně, ale nezapomeňte, že dispenzace se týkají hospodaření Boží domácnosti. Bůh má velkou rodinu a v této domácnosti potřebuje nějakou správu, nějaký plán, nějaké řízení, aby mohl sám sebe rozdílet mezi členy své domácnosti. Hlavní myšlenkou Boha, už od minulé věčnosti, bylo zajistit, aby byl po celý čas sám rozdílen mezi svůj vyvolený a předurčený lid. Jej pak učiní svými syny tím, že do nich vloží sám sebe, aby měli božský život skrze znovuzrození. V Pavlových čtrnácti epištolách vidíme, že Bůh měl zalíbení, podle nějž učinil plán, záměr. Stvořil člověka podle svého obrazu a v plnosti času vložil sám sebe do všech stvořených a vyvolených, aby se stali jeho syny a vyjadřovali jej. To je Boží plán a to je Boží správa pro Boží rozdílení. V angličtině slova správa (dispensation) a rozdílení (dispensing) pocházejí z téhož slovesa. Tam, kde používám slovo správa, mám na mysli ekonomii, uspořádání nebo řízení. Když však používám slovo rozdílení, mám na mysli šíření božského bohatství mezi Boží lid. Správa označuje uspořádání, řízení, plán, ekonomii. Rozdílení označuje šíření Boha samého jako života a zaopatření života mezi jeho vyvolený lid v Kristu.