Jdi na obsah Jdi na menu
 


Omyl autoritářství

18. 5. 2009

Omyl autoritářství

A.W.Tozer: Životy velkých svatých nás učí, že pro náš duchovní pokrok je životně důležitá nedůvěra k sobě samému. I když člověk stojí v poslušnosti před Bohem, nebo postupuje přesvědčen, že koná Boží vůli, bude přesto cítit pocit naprosté zlomenosti a hlubokého vědomí, že je stále daleko od toho, čím by měl být. To je jeden z mnoha paradoxů, v nichž se pokorný člověk nalézá, jak postupně poznává Pána.
Každý z nás se už setkal s někým, kdo začíná rozhovor tvrzením, že má pravdu, a odtud pokračuje ve svých úvahách. Obdrželi jsme několik dopisů, které odpovídaly na otázky nikoli zdůvodněním, nýbrž vyhlášením autorovy kvalifikace k vynesení správného úsudku. „Jak se odvažujete zpochybňovat mé jednání,“ říká, „já jsem přední odborník ve svém oboru. Napsal jsem řadu knih a už roky hovořím k mnohým posluchačům.“ Se mnou si nezahrávejte, ani nezpochybňujte mé názory. Co činím, je správné.
Tento stav by byl komický, kdyby nebyl tragický. Zmiňujeme to jen proto, abychom na hrozném příkladu ukázali, jaký dopad má dlouhotrvající sebejistota na charakter jedince. Dovolte, aby lidé akceptovali někoho jako výjimečného, a brzy bude v pokušení považovat se za někoho, komu nelze nic vytýkat.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA