Nevydat Bohu, oč žádá
Nevydat Bohu, oč žádá Bůh vyžaduje, abychom se mu zcela vydali. Žádá, abychom mu vydali své ženy a děti. Požaduje též, abychom mu zcela vydali svou živnost. Vyžaduje, abychom mu vydali všechny své peníze. Každý křesťan si chce něco ponechat pro sebe. Ale, milí bratři a sestry, musíme si uvědomit, že ve Starém zákoně byly nařízeny desátky, obětování jedné desetiny – v Novém zákoně by to, co Bohu dáváme mělo činit deset desetin. Náš dům, náš pozemek, žena i děti, dokonce i my sami – to vše musí být zcela vydáno Bohu. Mnoho křesťanů se obává, že Bůh je bude zarmucovat. Znal jsem jednoho křesťana, který se velmi bál vydat se Bohu. Říkal: „Jestliže se obětuji Bohu, co pak, když na mě sešle utrpení?“ Řekl jsem mu zcela vážně: „Jaký je podle tebe náš Bůh? Když se neposlušné dítě stane poddajným a řekne svým rodičům, že od nynějška je bude poslouchat, myslíš, že rodiče mu schválně způsobí utrpení? A jestli ano, tak už nejsou jeho rodiči, ale jeho soudci. Jsou-li doopravdy jeho rodiči, určitě se o své dítě budou starat. Myslíš, že Bůh ti bude schválně způsobovat utrpení? Myslíš, že Bůh si s tebou bude schválně zahrávat? Zapomínáš, že je to tvůj Otec!“ Bratři a sestry, jedině ti, kdo se vydali Bohu, mají opravdovou moc. Mohou svou živnost složit do Božích rukou. Mohou do Božích rukou skládat své otce, matky, ženy i děti. Do Božích rukou mohou složit i své peníze. Takoví lidé nevezmou, co jim Bůh dal, a nepromarní to ve světě. Dokonce i svůj život zasvětili Pánu. Ten, kdo se obává vydat Bohu své věci, své hmotné statky a své vztahy k ostatním, ještě nezvítězil. Čím více se člověk vydává Bohu, tím více má síly. Ti, kdo se vydávají Bohu ochotně, jako by jej téměř povzbuzovali, aby bral více. Jako by Bohu říkali: „Jen ber dál!“ Život vydání se Bohu je život radostný. Je to život moci. Jestliže se člověk nevydá, nejenže hřeší, ale také se mu nedostává moci.