Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chrám a člověk

24. 11. 2009

Chrám a člověk

V 1. listu Korintským 3,16 (NBK) apoštol řekl: „„Cožpak nevíte, že jste Boží chrám a že Boží Duch přebývá ve vás?“ Po přečtení tohoto verše poznáváme, že apoštol byl inspirován, že má člověka považovat za chrám. Tak jako Bůh v minulosti přebýval v chrámu, stejně přebývá Duch Svatý ve věřících. Bible přirovnává člověka k chrámu. Tím velmi zřetelně zobrazuje tři prvky člověka.

Víme, že chrám se dělí na tři části. První částí je vnější nádvoří, které každý vidí a kam může každý vstoupit. Zde se odehrává veškeré vnější uctívání Boha. Dále směrem dovnitř je svatyně. Sem smějí vstupovat pouze kněží. Ve svatyni obětují kněží Bohu krev, olej, kadidlo a chléb. Ačkoliv jsou velmi blízko, nejsou nejblíže, protože jsou stále před oponou a nemohou vstoupit do Boží přítomnosti. Bůh přebývá ve velesvatyni, z níž vyzařuje svou nekonečnou slávu. Velesvatyně je jinak tmavá. Před Boha nesmí nikdo předstoupit. Ačkoliv veleknězi je dovoleno, aby do velesvatyně jednou za rok vstoupil, tím spíše to dokazuje, že před roztržením opony za ní nikdo jiný nebyl.

Člověk je Boží chrám. Člověk má také tři části. Tělo je jako vnější nádvoří; je zvenku a jeho život vidí všichni. Zde by měl člověk poslouchat všechna Boží přikázání. Zde také Boží Syn zemřel za člověka. Směrem dovnitř je lidská duše, která je vnitřním životem člověka: obsahuje lidské city, vůli a mysl. To je svatyně pro znovuzrozeného. Je zde jeho láska, myšlenky a touhy. Na tomto místě je mnoho světla, všechno je jasné a zřejmé a kněží vcházejí a vycházejí ve službě Bohu. Avšak ještě dále uvnitř, za oponou, je velesvatyně, kam lidské světlo nepronikne a která je místem pro lidské oči neviditelným. Toto je „úkryt Nejvyššího“ (Ž 91,1). To je Boží obydlí, místo, kterého nikdo nedosáhne, pokud Bůh neodstraní oponu. To je lidský duch. Člověk má nejen tělo a duši, ale také ducha. Tento duch je hlouběji než lidské vědomí; je to místo lidskými city nedosažitelné. Právě v tomto místě prožívá člověk společenství s Bohem.

Ve velesvatyni není žádné světlo, neboť je to Boží obydlí. Ve svatyni je světlo, protože je tam sedmiramenný svícen. Na vnějším nádvoří je všechno vystaveno slunci. Takový je obraz znovuzrozeného člověka. Jeho duch je jako velesvatyně, kde přebývá Bůh. Do tohoto místa se vstupuje vírou a je naprosto tmavé. Je to místo, které věřící nevidí, necítí ani nechápe. Duše je jako svatyně, kde se nachází velká síla porozumění, mnoho myšlenek, mnoho poznání a mnoho pravidel, a kde člověk chápe věci z psychického světa a věci z hmotného světa. V tomto místě se rozlévá záře svícnu. Tělo je jako vnější nádvoří; vidí je všichni. Každý vidí, jak jedná a jak žije.

Pořadí, které nám udává Bůh, nemůže být nikdy chybné. Je následující: „duch, duše a tělosóma“ (1Te 5,23). Není to „duše, duch a tělo“, ani „tělo, duše a duch“. Je to však „duch, duše a tělo“. Duch je nejušlechtilejší; proto je jmenován jako první. Tělo je nejnižší; proto je jmenováno na posledním místě. Duše je uprostřed; proto je umístěna mezi ducha a tělo. Když jasně pochopíme Boží pořadí, poznáme, s jakou moudrostí přirovnal Bůh člověka k chrámu. Vidíme, jak velesvatyně, svatyně a vnější nádvoří odpovídají pořadí a stupni důležitosti ducha, duše a těla.

Dílo chrámu má své těžiště ve zjevení ve velesvatyni. Všechno dění ve vnějším nádvoří a ve svatyni je určováno Boží přítomností ve velesvatyni. Nejsvětější místo v chrámu a místo, kterému jsou všechna ostatní místa podřízena a na němž závisí, je velesvatyně. Ve velesvatyni jako by nebylo mnoho díla; je velmi tmavá. Všechny činnosti probíhají ve svatyni. Všechny skutky na vnějším nádvoří ovládají kněží ze svatyně. Velesvatyně je vskutku tiché a pokojné místo. Avšak veškeré dění ve svatyni je řízeno inspirací z velesvatyně.

Duchovnímu významu toho, co bylo řečeno, není těžké porozumět. Duše je orgánem naší osobnosti. Zahrnuje mysl, vůli, city a tak dále. Duše je zdánlivě pánem činnosti celé bytosti. Dokonce i tělo je pod jejím řízením. I před pádem člověka duše vykonávala mnoho činností a skutků, vše ale bylo pod kontrolou ducha. Boží pořadí je: (1) duch, (2) duše a (3) tělo.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář